Pro a proti přijetí EURA
V tomto článku se podíváme na pro a proti přijetí eura do České republiky. Postupně si rozebereme klíčové argumenty a zdali je to pro naši ekonomiku teď vůbec reálné.
Prezident Pavel nedávno naznačil, že by mohlo být výhodné přijmout euro, zatímco premiér Fiala zdůraznil, že v této chvíli není takový krok na pořadu dne.
Každý z nás včetně mě na to jistě má svůj pohled, ale mým cílem tu není cokoli prosazovat. Já osobně jsem zastáncem, že za každým názorem a rozhodnutím by měly stát ověřené informace a znalosti – a přesně na to dnes zaměřím.
Obsah:
#1 Výhody
Jednotná měna
Přechod na společnou měnu by usnadnil obchod a transakce mezi Českou republikou a zeměmi eurozóny. Eliminace potřeby neustále směny by usnadnila podnikání a zvýšila transparentnost transakcí. Pro občany by to zase znamenalo jednodušší cestování a eliminaci administrativních bariér spojených s převody peněz.
Zvýšení konkurenceschopnosti
Používání společné měny by zvýšilo konkurenceschopnost České republiky na evropském trhu. Společná měna by umožnila srovnatelnější podmínky pro obchodníky a firmu, což by mohou zvýšit konkurenceschopnost českých společností na evropském trhu, a podporovalo tak růst ekonomiky.
Odpadnutí nákladů spojených s měnovou politikou
Přijetí eura by eliminovalo potřebu vlastní měnové politiky a tisku vlastních peněz. Tím by odpadly náklady spojené s udržováním a řízením vlastní měny, což by mohlo vést k efektivnější správě ekonomiky.
Snížení kurzového rizika
Používání eura by chránilo české podniky a občany před kurzovými riziky spojenými se změnami hodnoty domácí měny. Stabilita eura by znamenala předvídatelnější obchodní prostředí a ochranu před neočekávanými fluktuacemi kurzů.
Větší atraktivita pro zahraniční investory
Snížení jak měnových tak kurzových rizik by bylo velice zajímavé i pro zahraniční investory, což by se pozitivně podepsalo na našem ekonomickém růstu.
Největší výhodou by tedy bylo snížení časových, transakčních a kurzových nákladů, které jsou spojené s tím, že vše musíme převádět či vyjadřovat v jiné měně. Určitě by to znamenalo zrychlení a zjednodušení mnoha procesů jak ve veřejné, tak v podnikatelské sféře.
#2 Nevýhody
Omezení měnové politiky a ztráta nástrojů pro měnovou stabilitu
De facto bychom přišli o schopnost reagovat na specifické ekonomické podmínky prostřednictvím nástrojů měnové politiky jako jsou úrokové sazby nebo měnové intervence.
ČNB by tak nemohla reagovat na specifické potřeby pro naši republiku nebo efektivně reagovat na řešení krizových situací. Vše by muselo podléhat „společnému zájmu“.
Riziko konkurence
To, že se nám zjednoduší přístup na „větší rybníček“, protože budeme mít srovnatelnější podmínky v rámci eurozóny, neznamená, že ty podmínky budou lepší.
Vstup do eurozóny může znamenat zvýšenou konkurenci pro české firmy, které by se musely přizpůsobit novým podmínkám a zároveň konkurovat etablovaným firmám v rámci jednotné evropské měny.
Hospodářská nejistota
Přijetí eura může přinést rizika v podobě nárůstu inflace a obecné ekonomické nejistoty – najednou budeme vystaveni mnohem více vlivu z ostatních ekonomik a měnové politiky ECB.
Problémy s ekonomikou států eurozóny
Stav ekonomiky v některých klíčových zemích EU, jako Německo, Francie a Itálie, naznačuje několik let slabý růst a závažné problémy, což může být rizikem pro Českou republiku přijetím jejich měny.
Pojďme se blíže podívat na situaci v Německu, Francii a Itálii, což by měly být ekonomické „pilíře“ EU.
| Německo | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|
| Růst HDP (%) | 2.6 | 1.9 | -0.1 |
| Podíl dluhu na HDP | 68.8 | 66.4 | 66.6 |
| Francie | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|
| Růst HDP (%) | 6.8 | 2.6 | 0.5 |
| Podíl dluhu na HDP | 113.0 | 113.1 | 113.2 |
| Itálie | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|
| Růst HDP (%) | 6.7 | 3.9 | 0.6 |
| Podíl dluhu na HDP | 150.4 | 145.8 | 145.2 |
Jak můžeme vidět, u všech ekonomiky došlo k velkému zpomalení růstu HDP, což bylo spojeno hlavně s Covidem, energetickou krizí a vysokou inflací. Německo se dokonce dostalo do záporných hodnot a dostalo se do „oficiální recese“.
Francie a Itálie navíc mají vysoký podíl dluhu na HDP, což může indikovat, že by v budoucnu mohly mít problém se splácením svých závazků. Itálie je aktuálně po Řecku druhou nejzadluženější zemí Evropy a všichni víme, jak to v Řecku vypadalo.
Pozn.: ČR má zatím stále zdravý poměr 43 %.
Dalším problémem, kterému tyto velké ekonomiky čelí, je stárnutí populace (ano, nejenom v Česku řešíme důchodovou krizi).
V Německu se tento problém pokusili řešit promigrační politikou, aby „doplnili“ aktivně přispívající pracovní sílu. Bohužel se ukázalo, že to nebyl nejmoudřejší přístup. Doba jejich začlenění, tedy než začnou přispívat zpět (průměrně 6 let) a všeobecně nižší příjmy (tím pádem odváděné daně), znamenaly mnohem menší přísun prostředků do sociálního systému, než se očekávalo.[Zdroj]
Vidíme tedy, že ekonomická stabilita členských států není v nejlepší kondici. Česká republika by se přijetím společné měny stala spoluviníkem při řešení dluhové krize v jiných zemích, které na tom jsou hůře.
#3 Jak na tom aktuálně jsme
Faktem je, že se Česká republika při vstupu do EU zavázala k přijetí eura. ČNB proto každoročně provádí analýzu, zdali je na to naše ekonomika připravena. De facto se jedná o to, do jaké míry je naše ekonomika „sladěna“ s tou eurozónskou, abychom při případném přechodu na společnou měnu čelili co nejméně negativním šokům.
Pozitivní ukazatele
V čem by nebyl problém je celková obchodní provázanost ČR eurozónou. Mnoho českých podniků má standardně zavedeny eurové účty a také došlo ke zvýšení financování českých podniků v eurech. Také máme nízkou nezaměstnanost a velice stabilní bankovní systém, který by měl být schopen ustát možné negativní šoky způsobené přechodem na eur.
Neutrální ukazatele
Co se týká všeobecně fungování trhu práce a finančního sektoru, jelikož jsme na tom velice dobře, případné odlišnosti od eurozóny by neměly představovat větší problém
Negativní ukazatele
Tam, kde ale stále narážíme je velký rozdíl především v cenách a mzdách, kde se západním zemím stále nemůžeme rovnat. Velký rozdíl je i ve struktuře naší ekonomiky, kde oproti eurozóně jsme mnohem více závislí na průmyslu. Posledním problémem je struktura našich veřejných financí, kde nejvíce bojujeme s růstem dluhu a důchodovou reformou (ale tohle je problém, který aktuálně řeší více států).
#4 Závěrem
Za posledních 10 let jsme si prošli několika krizemi, které ještě podtrhly fakt, že ČR se potřebuje nejdříve sama ekonomicky uzdravit. A ostatní země EU na tom nejsou o moc lépe.
Navíc v samotné eurozóně stále převládají rozpory, jak by integrace měla vypadat a je v procesu několik reforem.
Dokud tedy tyto klíčové změny nebudou implementovány, je dle mého na debatu o přijetí eura ještě brzo.
