V prvním díle jsme si teoreticky vysvětlili, jak těžba kryptoměny krok za krokem probíhá, jak vypadají tzn. bloky a kdo v dnešní době může být těžařem. (Pokud jste se k prvnímu dílu ještě nedostali, stačí kliknout sem >>.)
Abyste jako těžař byli úspěšní, potřebujete ke své činnosti „kvalitní nástroje“. V tomto případě se bavíme o zařízení, na kterém bude těžba probíhat – hardware, který řeší konkrétní těžební algoritmus. A software, který bude dané zařízení ovládat. My se v tomto článku zaměříme na to, jaké typy hardwaru můžete použít.
Máme celkem 4:
Nyní si jednotlivé možnost blíže představíme.
Byť procesor najdeme v každém počítači, tak se v dnešní době jedná o méně používaný způsob těžby kryptoměn. Tento typ těžby už není u známějších kryptoměn rentabilní.
S těžbou na CPU se můžeme setkat u kryptoměn, které mají svůj algoritmus imunní vůči jinému druhu těžby, například kryptoměna VeriumReserve a Hexx.
Revoluční službu v tomto ohledu nabízí společnost CoinHive. Pomocí jejich skriptu, který si umístíte na webové stránky, lze spustit automaticky těžbu kryptoměny Monero na CPU u každého počítače, jehož uživatel si Vaše stránky právě prohlíží. Jedná se o určitý druh výdělku daného webu.
Těžba pomocí grafických čipů je dnes jednou z nerozšířenějších možností, jak těžit kryptoměny. Grafické čipy jsou až stonásobně výkonnější než CPU.
Architektura grafických karet umožňuje paralelní zapojení do PC. Což v praxi vypadá tak, že v jednom počítači je až 6 grafických karet nebo i více. To zapříčinilo velkou poptávku po výkonných grafických kartách, která stále není uspokojena. Například na českém trhu s výpočetní technikou je sehnat nejvýkonnější grafické karty téměř nemožné.
Těžba na GPU je především vhodná pro kryptoměny, které nejsou založené na scriptu a ani na SHA-256, který například využívá i Bitcoin.
Jedná se o typ logického integrovaného obvodu – pro „neajťáky“ bych to nazval alternativou k procesoru. FPGA obvody nacházejí uplatnění v mnoha aplikací, díky jejich programovatelnosti, rychlosti hradel a flexibilitě.
V porovnání s nejvýkonnějšími GPU nabízejí přibližně desetinásobně větší výkon při menším odběru elektrické energie.
Jako další výhodu při těžbě na FPGA vidím v tom, že hradlová pole jsou malá, tichá a často jim stačí pouze pasivní chlazení.
Naopak nevýhodu vidím v tom, že k tomu, aby byla spuštěna těžbu na FPGA, musí být uživatel programátorsky zdatný, takže tento typ opravdu není pro každého.
Programovatelné hradlové pole jsou především vhodné pro těžbu kryptoměn, které používají algoritmus SHA-256 nebo jeho verze.
Zařízení typu ASIC je specializovaný zákaznický integrovaný obvod, navržený pro konkrétní potřebu uživatele. V našem případě se jedná o těžbu kryptoměn.
Těžební zařízení typu ASIC dosahuje mnohonásobně vyššího výkonu při menší spotřebě elektrické energie a při menších rozměrech, než u GPU. Tyto vlastnosti dělají zařízení typu ASIC za nejprofitabilnější těžební zařízení pro těžbu kryptoměn.
Ovšem jejich nevýhoda spočívá v tom, že jsou většinou určeny pro těžbu pouze jedné konkrétní kryptoměny. Momentálně jsou zařízení ASIC dostupné pouze pro těžbu SHA-256 a některých druhů Scryptů.
Za hlavní hledisko bychom určitě měli mít, jak efektivně je schopen daný hardware kryptoměnu vytěžit.
Jak můžeme vidět na obrázku výše, tak tak ASIC je ze všech zdaleka nejvýkonnější.
Také musíme mít na paměti, že k tomu, aby těžba byla dlouhodobě výdělečná, musí zisk z vytěžených a následně prodaných kryptoměn být větší než útrata za elektrickou energii, která napájí výpočetní techniku.
Čistě z hlediska výkonnosti je na tom ASIC nejlépe. Když se na to však podíváme kolem a kolem, zjistíme, že každý typ hardwaru je určen pro rozdílné typy kryptoměn a také „rozdílné typy těžařů“. Takže záleží pouze na Vás, na jaké úrovni ovládáte výpočetní techniku a jakou kryptoměnu plánujete těžit.
Zajímá Vás více o těžbách kryptoměn? Tak nás určitě sledujte za 2 týdny, kdy si popíšeme, jaké existují druhy těžby a v čem se pro Vás jako pro uživatele liší, abyste si následně dokázali pro sebe vybrat nejvhodnější variantu.