Začíná být více než jasné, že další finanční krize je „za dveřmi“. Jak vypadá současný vývoj? Jakým způsobem se to dotýká investičních trhů? A kam bude nejlepší v roce 2020 investovat? Na to vše se podíváme v dnešním článku…
OBSAH:
Aktuální dění ve světě:
Nejlepší „protikrizové“ investice a jejich současný vývoj:
Situace v Evropské unii stále více napovídá tomu, že se krize dočkáme velice brzo. Níže se podíváme na to, jaké události aktuálně nejvíce hýbou evropskou ekonomikou.
Je to oficiální – Velká Británie k 31. 1. 2020 opouští EU.
Znovuzvolení premiéra Borise Johnsona všechny jen utvrdilo v tom, že Britové skutečně chtějí Evropskou unii opustit.
Minulý pátek pak byl přijat návrh zákona o brexitu dolní komorou britského parlamentu, takže již téměř nic odchodu nebrání.
Jakým způsobem to ovlivní chod EU, to zůstává otázkou. Ačkoli do konce tohoto roku budou vztahy mezi VB a EU stále podléhat evropským pravidlům (tzv. přechodné období), nikdo nedokáže s jistotou předpovědět, jaké dopady na evropskou ekonomiku to bude mít – protože se nikdy nestalo, aby takto velký hráč Unie „opustil stůl“.
Německo je hlavním „tahounem“ EU.
Nejenom, že se jedná o největší ekonomiku, ale také jsou na ni navázány další státy. Např. pro ČR je Německo největším obchodním partnerem, putuje k nim téměř třetina našeho celkového dovozu.
Dle posledních výsledků jejich ekonomika zahájila fázi recese, což je dění vždy před krizí.
Recese = je v makroekonomii definována jako pokles reálného hrubého domácího produktu (HDP) po dvě nebo více následující čtvrtletí v roce (analogicky dvě po sobě jdoucí čtvrtletí s ekonomickým poklesem).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Recese
Málokdo ví, že Trump obchodně nebojuje pouze s Čínou, ale vede také celní válku s EU plus se zeměmi, které vyváží své produkty právě na tento kontinent. Respektive se jednalo o uvalení cel USA na výrobky z oceli a hliníku (což se týká především automobilového průmyslu).
To pochopitelně mělo a má negativní dopad na evropskou ekonomiku vzhledem k tomu, že USA a EU jsou sobě navzájem největšími obchodními partnery (ročně mezi sebou „protočí“ okolo 700 mld. EUR) a pro EU je automobilový průmysl zásadním.
Ačkoli se Čína za posledních několik let „vyšvihla“ mezi největší ekonomické velmoci, aktuálně se potýká s největším poklesem růstu ročního HDP za posledních dekádu.
Aby Čína svoji ekonomiku pořádně nastartovala, potřebovala do ní nejprve „napumpovat“ enormní množství vstupního kapitálu – takže si půjčit. Vysoce zadlužená ekonomika však nikdy není dlouhodobě stabilní či věrohodná pro investory.
Navíc se v posledních letech snižuje poptávka po čínském exportu (který je jejím hlavním příjmem) a také klesá počet obyvatel v produktivním věku.
Je jasné, že takové tempo, jaké nasadila v předchozí dekádě nešlo udržet věčně.
Hong Kong je autonomním územím (funguje tedy relativně nezávisle na Číně) s vlastní rozvinutou tržní ekonomikou, demokratickým systémem a je jedním z daňových rájů.
Nicméně Čína se snaží tyto svobody stále více omezovat. Naopak chce Hong Kong stále více stahovat pod direktivně vedené hospodářství. Možná je to spojeno s tím, že chce toto území co nejvíce „počínštit“, než v roce 2047 vyprší lhůta, že současný stav v Hong Kongu zůstane nezměněn.
Poté, co byl Hong Kong předán v roce 1997 Velkou Británií Číně, byla sepsána dohoda, že minimálně po dobu 50 let nedojde ke změně životního stylu ani dosavadního kapitalistického režimu.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hongkong
Tento nátlak vyústil až v demonstrace, které do dnešního dne neustaly.
Teď jsou to již 2 roky, co USA začala uvalovat cla na čínský dovoz. Ztráty byly na obou stranách – Čína přišla o cca 53 mld USD za rok 2019. To se podepsalo jak na snížení ceny čínských akcií. Aby Čína vyrovnala ztráty, musela uměle oslabit svoji měnu, aby se její vývoz stal levnějším a zvedla se tak poptávka.
Nicméně to vypadá, že její konec je na obzoru. Na přelomu roku došlo k odsouhlasení první fáze obchodní dohody mezi zeměmi s tím, že jednání o druhé fázi budou hned následovat.
Experti předpokládají, že by se situace mohla na trzích vrátit opět do normálu.
Čína se skutečně chce stát v následujících letech ekonomickým gigantem číslo 1, chce opět „nastartovat“ svůj ekonomický růst:
Čína chce letos představit jako první stát na světě svojí digitální měnu.
Na jednu stranu to je další příliv kapitálu, navíc do instrumentu, který je v dnešní době velice populární – ať už je to díky jejich decentralizovanému systému nezávislém na státním aparátu nebo anonymitě investora.
Nicméně odborníci z kryptoměnové komunity to tak „růžově“ nevidí.
Každý, kdo obchoduje s kryptoměnami, zanechává tzv. digitální stopu, takže je dohledatelný. (Existuje samozřejmě způsob, jak být anonymní, ale to zvládnou pouze zkušení IT experti).
Je tedy dost pravděpodobné, že Čína tuto kryptoměnu naopak využije ke sledování svých občanů. Což pak hlavní výhody kryptoměny zcela postrádá.
Nicméně nedělejme závěry, dokud není o čem. Uvidíme, zdali Čína vydá „čistou“ kryptoměnu nebo to bude pouze další nástroj ke sledování. (Většina kryptokomunity se zatím přiklání k té druhé variantě.)
Tyto dva státy se výborně doplňují a spolupracují na tzv. vlastní unii.
Zároveň prosazují velice podobnou politiku:
To je mimochodem i jeden z hlavních ukazatelů blížící se krize, když velké státy začínají skupovat zlato.
Když už se Čína do nějakého oboru pustí, tak se do něj vždy pustí „ve velkém“ a často formou levnějších napodobenin.
Možná si řeknete, že sice jejich výrobky jsou méně nákladné, ale na straně druhé zde bude nižší kvalita – a to u výrobků, jakou jsou např. auta může být velký problém.
Nicméně to už v dnešní době není taková pravda. Konkrétně ve výše zmíněném automobilovém průmyslu došlo v Číně doslova k technologické revoluci, takže se dnes jejich auta vyrovnají (alespoň zdánlivě) těm z Evropy.
A jak to dělají? Jednoduše ostatní značky vykrádají. Např. na autosalony vysílají své zvědy, které zveřejněné koncepty automobilek vyfotí ze všech stran a na základě získaného materiálu pak vytvoří „vlastní verzi“.
Problém je v tom, že takový model je schopna (díky své obrovské výrobní kapacitě) postavit mnohem rychleji a za mnohem méně peněz.
Možná se to teď nezdá jako velký problém, ale představte si, že až nastane krize a lidé se budou při nákupu auta dívat mnohem více na cenu, tak jakou variantu si vyberou?
A v tu chvíli Čína může zaplavit celý svět svými levnými auty, kterým ostatní, byť kvalitnější automobilky nebudou schopny konkurovat. A ten stát, který má fungující automobilový průmysl, je zpravidla velmi ekonomicky silný.
V budoucnu se tak může stát, že Čína nejenom bude ekonomickou velmocí číslo 1, ale také tím převálcuje ostatní ekonomiky, které se do krize propadnou o to více.
Ve Spojených Státech to vypadá, že má v současnosti konflikty snad s každým.
Stejně jako má celní války následky na straně Číny, je tomu tak i na americké straně. Nicméně jak jsem psal už výše, aktuálně to vypadá, že by mohlo dojít v roce 2020 k dohodě.
Aktuálně však USA stojí před dalším konfliktem…
V současnosti mezi nimi panují velice napjaté vztahy.
Po zabití generála Sulejmaního se Írán opravdu „naštval“ a začal podnikat kroky k vyvolání oficiálního konfliktu s USA (př. útok na americkou základnu).
Aktuálně se sice situace trochu uklidnila potom, co Írán neúmyslně sestřelil ukrajinské letadlo. Ale to neznamená, že hrozba konfliktu je zažehnána.
Otázkou však zůstává, proč by se USA chtělo pouštět do dalšího nákladného ozbrojeného konfliktu, i když na tom ekonomicky nejsou tak dobře?
Často jsem mluvil se svými klienty 2-3 roky zpět, že USA vždy vyvolá někde ozbrojený konflikt ve chvíli, kdy její ekonomice „teče do bot“.
USA většinou vede své války v zemích bohatých např. na ropu či jiné přírodní zdroje, ke kterým tak chce získat přístup. Dalším důvodem je, že díky válčení dojde k podpoře jednoho z největších průmyslových odvětví – zbrojařský průmysl. Otevřou se nové továrny, klesne tak nezaměstnanost, zvýší se HDP, sníží se inflace apod.
A jak je na tom americká ekonomika v posledních letech?
Situace USA tedy opravdu není nejlepší – a hle, najednou je tu potenciální válka s Íránem. Je až s podivem, jak byla má predikce přesná.
Tato „nastartovací“ strategie má však jeden háček. USA často podceňuje svého nepřítele.
Co tedy vypadá na záležitost maximálně pár let s minimální obětí se často protáhne do velmi vysilujícího a ekonomicky neúnosného boje (př. válka ve Vietnamu či v Afgánistánu).
Jak vidíme, aktuálně všechny velké světové ekonomiky stagnují. Což se dalo očekávat – žádný růst nemůže trvat věčně. Záleží však na tom, jak se státy na následující pokles připraví.
Chcete se naučit, jak správně investovat v době koronavirové krize?
Přihlaste se na náš webinář
↓↓↓
V první řadě potřebujete začít už teď – a optimalizovat si své portfolio tak, aby bylo odolné vůči nadcházející krizi.
A jaké instrumenty Vám by Vám v něm neměly chybět?
Tomuto drahému kovu jsem se zde věnoval v průběhu posledních 2 let několikrát (poprvé jsme se potenciálu zlata věnovali již v listopadu 2018) – vždy jsem upozorňoval, že s blížící se krizí bude jeho cena stoupat.
Ačkoli se jedná o konzervativní pilíř, i mě velice překvapilo, jakého zhodnocení jsme zde byli schopni dosáhnout.
Před zhruba 15 měsíci jsme s našimi klienty nakupovali zlato na hodnotě okolo 1 150 – 1 200 USD za trojskou unci.
8. 1. 2020 zlato dosáhlo hodnoty 1 600 USD za trojskou unci. Po odečtení poplatků jsme dosáhli zhodnocení přes 30 %.
To je teď však minulostí. Otázkou tedy zůstává, má-li ještě smysl do tohoto instrumentu teď investovat.
Za mě určitě ano – zlato je jako jediný instrument skutečně historicky prověřen (válkami, krizemi apod.), že si svoji hodnotu je schopen udržet.
Jak konkrétně postupovat:
Kupříkladu my jsme prodali 70 % zlata na ceně 1 600 USD za trojskou unci. Zbytek si necháváme pro případ, že by to vystoupalo na 1 800 USD (viz obr. vývoj zlata výše).
Pravděpodobně největší událostí kryptoměnového světa bude tzv. Halving Bitcoinu (= zmenšení odměny pro těžaře o polovinu). To by mělo jeho cenu „vystřelit“ nahoru.
Co však s kryptoměnovými trhy udělá krize? A jak na tom budou ostatní kryptoměny?
Musíme si v první řadě uvědomit, že krypto svět je opravdu něco jiného, než na co jsme zvyklí.
Aktuálně máme před sebou 2 velké události: Halving Bitcoinu a uvedení čínské kryptoměny na trh.
Předpokládá se, že nadcházející krize také výrazně ovlivní jejich cenu – vzhledem k tomu, že lidé hledají alternativní investice, mohly by být kryptoměny podobným „záchranným člunem“ při poklesu např. akciových trhu, jako je dnes zlato.
Kryptoměny také můžeme brát jako technologickou investici – ty mají dnes všeobecně velký potenciál.
Často setkávám s názorem, že Bitcoin je už „mrtev“ a je čas investovat do nových kryptoměn, které ještě mají vysoký potenciál růstu.
Ale nikdy nesmíme zapomínat na jednu věc – extrémní zisk většinou bývá spojen s extrémním rizikem.
Přistupujte ke svému kryptoměnovému portfoliu jako k tomu klasickému, tzn.:
BTC už možná nemá takový potenciál růstu, ale na rozdíl od „no-name“ kryptoměn má mnohem menší riziko podložené dostatečnou historii, jménem a největší tržní kapitalizací – takže zde dne na den Vám opravdu „nezmizí“.
Pozn.: většina kryptoměn stejně „kopíruje“ vývoj ceny Bitcoinu.
Další pravidla, na která byste měli při nakupu pamatovat:
1. V rámci svého celého portfolia byste pak do kryptoměn neměli investovat nikdy více jako 10 % Vašeho kapitálu.
2. Využívejte pro nákup a prodej burzy – a vždy ty největší, abyste měli jistotu likvidity a zároveň bezpečnosti.
Můžete nakoupit i přes směnárny či bankomaty, ale zde máte omezenou velikost nákupu a větší poplatky.
3. Vždy mějte své kryptoměny dobře uložené. Osobně doporučuji český výrobek Trezor, který je tím nejzabezpečenějším.
I obchodování s kryptoměnami má svá specifika.
Přes den jsou někdy tak velké výkyvy, které opravdu není možné dle technické analýzy předvídat.
Proto, když už chcete tradovat na denní bázi, využívejte spíše strategii Fibonacci retracement, která se využívá právě na velké tržní výkyvy.
Osobně se však přikláním spíše k jednorázovému nákupu a poté dlouhodobě držet, ať se na trhu děje cokoliv – a řídit se pouze cenou, které chcete dosáhnout.
Zkrátka přistupujte ke kryptoměně jako k investici do start-upu nebo do podnikání. Stanovte si cíl, kolik chcete vydělat, a držte to co to jde. Trik je v tom nekoukat na trhy každý den, aby Vás to nepřimělo do obchodu zbytečně zasáhnout.
A závěrem zde máme forex. Tento trh za posledních pár let prošel velkým vývojem, hlavně co se týká lepších podmínek pro klienty (snížení maximální finanční páky na 1:30 apod.)
Na rozdíl od výše zmíněných trhů zde nic fyzicky nekupuje, ale pouze spekulujete na vývoj – takže můžete vydělávat stejně na růstu jako na poklesu.
Navíc zde můžete obchodovat téměř nepřetržitě a jeho vývoj se dá velice dobře předpovídat.
Tolik v kostce, co vše nás čeká a s největší pravděpodobností nemine.
Aktuální dění skutečně nahrává (zatím stále jenom) teorii, že finanční krize na nás dopadne v tomto roce. I když to zatím není vidět na typických trzích, jako jsou akciové či indexové, vývoj např. u zlata minimálně napovídá tomu, že se na to někteří velcí hráči už připravují.
Proto Vám můžeme jedině doporučit – připravte se.
Co si o současném dění myslíte Vy? Připravujete se už na finanční krizi nebo si počkáte, jak se situace dál bude vyvíjet? Podělte se s námi do komentářů.